Hrad Špilberk se tyčí na kopci nad městem obklopený parkem. Kdo má potíže s dechem či s chůzí, pro toho je hrad obtížně dostupný. Přesto láká do Brna mnoho turistů a pro mnohé obyvatele Evropy je jeho jméno známější, než Brno samotné.
Do roku 1960 kasárna, pak Muzeum města Brna. O tom, že hrad potřebuje rekonstrukci, se začalo mluvit až v osmdesátých letech. Po revoluci se spustila obnova takovým tempem, že to vyvolalo diskuse o tom, jestli nebyl hrad spíš znehodnocen.
Co si o tom myslí současný ředitel, Pavel Ciprian?
Já tehdy ředitelem ještě nebyl, nastoupil jsem až roku 2003, ale o oněch diskusích pochopitelně vím. Vnímám jako legitimní otázku, zda bylo správné na Špilberku dostavovat něco, o čem nevíme jistě, jak to opravdu vypadalo. Ale na druhé straně je neoddiskutovatelným faktem, že výsledná podoba rekonstrukce podtrhla význam hradu jako sídla moravských markrabat.
Špilberk je ve světě známý jako „žalář národů“. Není to škoda?
Proto taky došlo k dostavbě v té podobě, v jaké dnes je. Vězením a kasárnami se hrad stal, až pominula jeho funkce nejvýznamnější vojenské pevnosti na Moravě. A je pravda, že někteří jeho vězni hrad proslavili. Dodnes sem proudí turisté z Itálie poklonit se Silviovi Pellicovi.
Je tu ale také spousta akcí, koncertů, výstav……
A to je dobře, ne? Hrad začal žít, když jsme otevřeli výstavní sály a když se zprovoznila obě nádvoří. Ale rekonstrukce neskončila. Teď se pracuje na jižním křídle. Po dokončení jeho rekonstrukce se změní i návštěvnické trasy, propojí se chodby jižního a středního křídla s křídlem severním a západním, výstavní sály budou na sebe navazovat a vznikne nový hlavní vstup do hradu z velkého nádvoří.
Co vám tu nejvíc chybí ve srovnání s podobnými objekty v zahraničí?
S nimi srovnatelný servis pro návštěvníky. Věřím, že se toho rekonstrukcí podaří dosáhnout. Vznikne tu hradní restaurace, provozovna občerstvení s letní zahrádkou, obchody s publikacemi a suvenýry, turistické infocentrum, dětská dílna, výrazně se zkvalitní podmínky pro konání kulturních akcí atd. Přibude nová stálá expozice věnovaná výtvarnému umění druhé poloviny 20. století. Tím ale rekonstrukce hradu hotová nebude, zbývá ještě opravit severní hradbu, objekt na severovýchodním bastionu a pro expoziční účely adaptovat nevyužité bývalé vodojemy.
Co park? To není součást hradu?
Samozřejmě, park je součástí národní kulturní památky a také návštěvník to tak vnímá. O park se stará Veřejná zeleň města Brna. V poslední době se tu hodně podařilo a je tu bezpečně, park je hodně navštěvován. Pokračuje jeho rekonstrukce včetně objektu Hlídka, což je bývalá prachárna. Zde se ale narazilo se na archeologické nálezy a tím se to zpomalilo. Bude tu mít útočiště ekologický dům Lipka.
Nechtělo by to i zlepšit dostupnost hradu? Co si o tom myslíte?
Souhlasím. Těch nápadů je mnoho, mluvilo se například o lanovce, turistický vláček se neosvědčil. Mně by se líbily malé elektrobusy, které by sem zajížděly jako součást pravidelné linky MHD, třeba propojené s vilou Tugendhat. Od předloňska jsou v sezóně v provozu turistické miniautobusy a když jsou na hradě větší kulturní akce, zajišťuje se doprava kyvadlově. Všechno je to o penězích, ale taky o tom, jestli je zájem návštěvníků. A já vím, že je.
Vila Tugendhat patří pod správu Muzea města Brna, spolupracujete na projektu propojení s Löw-Beerovou vilou?
My jsme městská organizace a zmíněný projekt připravuje Jihomoravský kraj. Ale samozřejmě spolupracujeme na tom, aby zde vzniklo návštěvnické centrum vily Tugendhat. Projekt by měl být financován částečně z evropských peněz. Propojením s vilou Tugendhat krásnou zahradou, která je do projektu také zahrnuta, slibuje další nádherný komplex v centru města, který bude určitě vyhledávanou destinací.
Děkuji za rozhovor
Karla Hofmannová
