Vřídlo

Jméno studenta FaVU a JAMU Václava Pelouška (1988) je se čím dál rozpoznatelnější značkou různorodých elektronických audio-vizuálních realizací – zvukových instalací, interaktivních objektů či videosyntetizátorů – a v neposlední řadě elektronické DIY platformy Standuino, jejímuž vývoji a šíření se věnuje spolu s kolegou Ondřejem Mertou z Ateliéru multimédia na Fakultě výtvarných umění v Brně.

V Pelouškově prostorové interaktivní instalaci Vřídlo jsou návštěvníkům zprostředkovány texty probublávající na hladinu černé kapaliny. Přizpůsobením okolního prostoru a ústředního objektu autor usiluje o maximální odpoutání od okolního světa a co nejhlubší ponor do psychologických obsahů textů. Návštěvníci po jednom vstupují do temného prostoru a po stupních se blíží k lázni s kapalinou. Inspirací k „proroctvím“ na hladině Vřídla byla autorova poezie napsaná v době dospívání a potřeba vyrovnat se s jejím vážnými obsahy. Jedna z takových básní se také rozeznívá v audioinstalaci, jíž Peloušek svoji výstavu doplnil.