Skip to Content

KAM v Brně... recenze

Recenze divadelních her

 

Králova řeč.

Už podruhé za sebou sáhla  Mahenova činohra k adaptaci textu, který je nám známý z filmové předlohy, když po Sedmé pečeti uvedla premiéru hry Králova řeč. Zároveň ale platí i to, že obě díla vznikla původně jako jevištní tvary.

Sen noci svatojánské je opera, ne muzikál!

Ke 100. výročí narození Benjamina Brittena připravila Janáčkova opera svým divákům dárek. Operu podle Shakespearova textu, který  je ovšem zkrácený a upravený samotným Brittenem. Mnozí si vzpomeneme na muzikál, který uvedlo před dvaceti léty pod podobným názvem Městské divadlo Brno. I když se tvůrci výpravy operní inscenace na podobě tehdejšího muzikálu nepodíleli, spřízněnost je nesporná. Scénu vytvořil Jaroslav Milfajt , kterého v programu překřtili na Ladislava, ale snad se neurazil.

Sedmá pečeť

Činohra Národního divadla Brno zvolila pro svou únorovou premiéru adaptaci jedno z nejslavnějších děl filmové klasiky. V režii Jiřího Nekvasila nastudovala proslulé existenciální drama Ingmara Bergmana Sedma pečeť z roku 1957.

Rytíř Antonius Block (Pavel Doucek) se se svým zbrojnošem Jonsem (Vratislav Běčák) vrací z křížové výpravy, když mu vstoupí do cesty Smrt (Klára Apolenařová).

Sicilské nešpory

Brněnská opera se opět vzepjala k monumentální premiéře. Verdiho opera Sicilské nešpory je dramaturgicky dobrou volbou, je to klasika, ale neotřelá a vzbuzuje zvědavost. Prý ji uvedlo v roce 1933 německé divadlo, což si nikdo nepamatuje. Takže můžeme směle tvrdit, že jsou v Brně uvedeny poprvé.

Přesvědčoval přesvědčené

Rozrazil (Veronica) je drobný houževnatý kvítek, který se umí hluboko zatít do tvrdé půdy, do spár mezi betonovou dlažbu, dokáže rozrušit stávající strukturu, nejspíš proto si jej dali do štítu tvůrci Divadla na provázku (DNP), když jej v roce 1988 vytvořili jako divadelní noviny - tehdejší Rozrazil aktivizoval mladé, měl třiačtyřicet repríz a brněnští jej hráli v listopadu 1989 v Praze a zahájili jím divadelní stávku i události následující.

Kafkův Dopis otci jako kabaret

Dopis otci nepatří k nejtypičtějším textům Franze Kafky. Na rozdíl od Kafkových slavnějších děl je velmi osobní, a byť nebyl nikdy odeslán, je vlastně určen jedinému čtenáři. Je adresován otci, který svému synovi nikdy nerozuměl a choval se k němu se značným despektem. List svědčí o jejich protikladných povahách. Kafkův otec se nám z textu jeví jako člověk tvrdě uplatňující svou autoritu ať už vůči své rodině nebo svým zaměstnancům. Byl praktikem vyžadujícím výkon a poslušnost. Franzovy umělecké sklony, především jeho bytostná potřeba psát byly zcela mimo jeho obzor,

Funnny girl je výborné komediální divadlo

Hudební scéna Městského divadla v Brně uvedla jako první premiéru sezóny muzikál Funny Girl. Titul, který nenechá chladným muzikálového diváka a přiláká jistě i diváka filmového. Film s Barbrou Streisandovou  a Omarem Sharifem měl obrovský úspěch i u českého publika. Příběh, který napsala Isobel Lennartová podle skutečné broadwayské hvězdy Fanny Briceové, je fascinující svojí lidskou pravdivostí, přestože je to v podstatě pohádka o chudé dívce, která ke štěstí a penězům přišla. Jenže svojí cílevědomou tvrdou prací a jedinečným nadáním a princ

Mandragora

Niccolu Machiavelliho máme v povědomí zejména jako autora úvah o moci a vládnutí. Skutečnost, že psal také renesanční komedie a satiry, je podstatně méně známá. Děj Mandragory ovšem nezapře potěšení z manipulace s lidskými osudy. Intrika tu však nemá jiný účel než milostnou pletku.

Byl jsem v Buranteatru na temném představení Antonín Huvar

V éře, která se nedá vůbec pojmenovat šťastnou dobou, jsem využil pozvání a vydal se do prostor, které jsem znal z minula jako rozhlasové, či dabingové studio zvané Stadion.

Opatrně jsem nakukoval do různých vchodů a vstupů, v tom posledním bylo na školní tabuli napsáno křídou „Antonín Huvar“. Šel jsem ke schodům a po nich nahoru do prostorné místnosti s barovým pultem. Dal jsem si vodu a koukal kolem sebe. Omšelé, neútulné zdivo, černé šteláře, v nich naskládané knihy, hloučky mladých lidí, studentů.

Romeo a Julie

Jedno z nejslavnějších Shakespearových děl si pro zahájení sezóny zvolila činohra Mahenova divadla. Premiéra Romea a Julie se měla konat již na konci předcházející sezóny a to v režii Martina Stropnického. Pro nemoc však nemohl hru nastudovat a režie se ujal Zdeněk Černín. Ten přišel s vlastní koncepcí zdůrazňující civilnost. Odpovídal tomu i překlad Martina Hilského, který byl svým jazykem velmi dnešní a nestrojený.

Nenápadný půvab brněnské buržoazie

Zajímavým projektem zakončila tuto sezónu činohra Mahenova divadla na scéně Reduty. Inspirací byl film slavného režiséra Luise Buñuela z roku 1972 Nenápadný půvab buržoazie. Režisér Jan Mikulášek spolu s dramaturgyní Dorou Viceníkovou se však nechali inspirovat původním scénářem, na němž Buñuel spolupracoval s Jean-Claudem Carriérem, pouze volně. Zachovali jen základní nápad založený na sledu absurdních situací, které potkávají pány a dámy patřící evidentně k lepší společnosti. Všechny události mají počátek ve zcela nevinném společenském setkání

Měšťák šlechticem

Vedle Shakespeara se v brněnském Národním divadle zabydlel i další věhlasný klasik – francouzský dramatik Moliére. Po Lakomci a Scapinových šibalstvích uvedených v posledních třech letech jsme měli příležitost v dubnové premiéře vidět jednu z nejslavnějších Moliérových her Měšťák šlechticem.

Anna Karenina

Premiéru slavného románu ruského klasika Lva Nikolajeviče Tolstého uvedla v posledních dubnových dnech v brněnské Redutě v režii Daniela Špinara činohra Mahenova divadla. Žádné pietní zpracování ale nečekejte. Dílo bylo nastudováno v dramatizaci německého režiséra a dramatika Armina Petrase, který příběh vášnivé osudové lásky zasadil víceméně do současnosti. Projevuje se to jak v aktualizaci prostředí, v němž se hrdinové pohybují, tak v charakterech postav.

Jak je důležité míti Filipa

Po třech letech se činohra Mahenova divadla vrátila k dílu Oscara Wildea. Zatímco Macečkův Ideální manžel uvedený v roce 2009 měl ambice novátorského zpracování, tak inscenace populární hry Jak je důležité míti Filipa vsadila spíš na tradiční pojetí. Výsledkem je zdařilá konverzační komedie. Režisér Roman Groszmann se spolehnul na původní předlohu, kterou částečně upravil, ale obešel se přitom bez násilných aktualizací. Podařilo se mu navodit dojem lehkosti a přirozenosti důležitý pro komedii tohoto typu.

Jules a Jim nebo Šimon a Matouš?

Román Henri-Pierra Rochého Jules a Jim známe i z pozoruhodné filmové verze francouzského režiséra Francoise Truffauta. Jde o citlivý, místy až absurdně laděný příběh o vztahu dvou přátel a jedné ženy. Na začátku vyprávění žije trojice bezstarostným,

Černá Madona Brněnská

K jedné z nejdramatičtějších událostí v dějinách našeho města se vrací první inscenace letošního roku uvedená v činohře Národního divadla Černá Madona Brněnská. Autor textu i režisér v jedné osobě Zdenek Plachý zasadil děj do r. 1645, kdy Brňané čelili švédské přesile.

Kouzelná noc, Letní den a inteligentní zábava

V prvním představení letošní sezóny v brněnské Redutě uvedla činohra Mahenova divadla dvě jednoaktovky polského spisovatele a dramatika Slawomira Mrožka Kouzelná noc a Letní den. Datum vzniku obou her od sebe dělí dvacet let a je na nich poznat, jak Mrožek svůj styl během tohoto období propracoval a zdokonalil. V Kouzelné noci, která vznikla v r. 1963 sledujeme peripetie dvou kolegů kteří se na služební cestě ubytovali v nevalném hotelu. Od první chvíle se z toho mála, co omšelé prostředí nabízí, snaží jeden na druhém vydobýt nějakou triviální výhodu.

Radúz a Mahulena

Pod dynamickým pseudonymem SKUTR se skrývá dvojice režisérů Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Právě ti se podepsali pod režii klasického díla českého romantismu – Radúz a Mahulena Julia Zeyera. Svoji inscenaci v činohře Mahenova divadla pojali výrazně novátorsky. Nesnažili se Zeyerův text uchopit pietně romanticky, zvolili volné pojetí, v němž s gustem uplatnili současné, moderní prvky především v kostýmech a scéně. Z klasické předlohy zůstal básnický text, ale i ten byl doplňován mluvou zcela současnou vždy, když bylo třeba přitáhnout

Brněnský varhanní festival 2013 – 33. ročník
view counter